Hitem ekologické domácnosti je kompostér s žížalami. Jak se o něj správně starat?

Takzvaný vermikompostér, ve které se o rozklad organického odpadu starají kalifornské žížaly, se za krátký čas stal hitem domácností. Pokud mezi ně ještě nepatříte nebo potřebujete zahnat prvotní obavy, jste tu na správném místě. Bytové kompostování totiž není žádný strašák. Na úvod stačí seznámit se s pár tipy.

Na začátek

Po výběru kompostéru a místa, kam ho umístíte (ideálně do kuchyně nebo na chodbu, kde se teplota drží v rozmezí od 5 do 30 stupňů), je na řadě jeho úvodní zařízení. Ještě před žížalami byste do něj měli vložit několikacentimetrovou podestýlku z kartonů, novin nebo slámy. Tu je třeba mírně navlhčit, upěchovat a až na ni opatrně umístit hlavní hvězdy – žížaly. 

V tomto případě se určitě nevyplatí hrabat se v zemi a sbírat žížaly ve vlastní režii. Kalifornské žížaly, které jsou pro vermikompostéry určené, vás vyjdou na pár korun a jsou schopné zkonzumovat několikanásobně víc odpadu.

Co dovnitř a co ven?

Podstatou vermikompostéru je recyklace bioodpadu, který je stravou pro žížaly. V překladu jde o všechny kuchyňské zbytky rostlinného původu, které jste předtím tepelně neupravili ani nedochutili. Takový bioodpad byste žížalám měli servírovat nakrájený na co nejmenší kousky, předhnilý a po dávkách. Kromě kompostéru byste si proto měli pořídit i nádobu na bioodpad, ze které ho budete žížalám dávkovat. Pokud jim ho najednou přisypete příliš mnoho, celý biosystém tím zbrzdíte a může se stát, že se zakládáním kompostéru budete muset začít zase znova.

Jelikož vermikompostér je živý biosystém, kromě vkládání z něj budete něco i vybírat. Toto něco má dvě složky – hnojivo a takzvaný žížalí čaj, obě se vytvoří už po několika týdnech po založení kompostéru a obě mohou být pro domácnost velmi užitečné. Množství kompostu závisí na počtu žížal a frekvenci jejich krmení, a využitelný je tak k přihnojování, sázení nových rostlin (po smíchání s obyčejnou hlínou), stejně jako i k výrobě výluhu, který je vhodný jako postřik. Žížalí čaj (tekutinu plnou živin, kterou kompostér hromadí ve své nejspodnější části) můžete také využít k přihnojování – stačí, když ji zředíte s vodou v poměru 1 : 10.

Řešení problémů

Asi nejčastější obavou spojenou s vermikompostérem je přítomnost mušek. Těm se ve vlhkém a tmavém prostředí kompostéru líbí, ale existují způsoby, jak jim v přístupu do něj efektivně zabránit. Tím prvním je důsledně ho zavírat a druhým nesypat bioodpad nahoru, ale mírně ho zahrabat pod vrchní vrstvu a blíže k žížalám.

Občasným problémem bytových kompostérů bývá i plíseň či překyselení. Zatímco tvorba plísně na povrchu je úplně přirozená a zbavit se jí dá zakopáním hlouběji do země, překyselení si žádá náš zásah. Obyčejně přichází tehdy, když žížalám dopřejeme příliš mnoho zbytků kávy nebo jiných kyselých dobrot. Kyselost bychom v takovémto případě měli vyrovnat něčím zásaditým – například rozdrcenými skořápkami z vajec.

Jsou vám ekologická témata blízká? Otestujte si svoje vědomosti o udržitelnosti v našem EKO kvízu!

Další články

Jak smrkají kapesníky?

Každé dítě ví, co má dělat, když se mu nos...

Zjistit více