Jak šla utěrka Terka do světa

Rozprávka Harmony o utierke Terke

Každý čtvrtý člověk miluje dobrodružství. Neplatí to ale jen o lidech. Úplně stejně to s odvahou a touhou po nových zážitcích mají i papírové utěrky. To znamená, že pokud se v jednom balení ocitnou čtyři rolky, můžete si být jistí tím, že tři z nich budou se sezením na svých měkkých zadcích úplně v pohodě. Nás ale teď mnohem víc zajímá ta čtvrtá. Jmenovala se Terka.

Terku nebavilo sedět na poličce.

Nač jsou hrncům uši, když i tak nic neslyší?“ ptala se všech dokola.

A proč cibuli nikdy neslzí oči? A proč nože věkem nezmoudří, ale jsou tupější?

Terka svým třem sestrám kladla nové a nové otázky, ony ji ale pokaždé odbyly krátkou odpovědí:

Svět je takový. Zvykni si. 

Takové odpovědi Terčinu zvědavost vůbec neuspokojily. Svět přece musí být větší. Kde by jinak pramenila ta řeka neustále tekoucí z vodovodu a odkud by se sem kutálely stále nové a nové jablka a melouny? A tak se Terka vydala svět poznávat sama.

Ze dvou kousků utěrky si vyrobila prvotřídní padák a tajfunem z digestoře se nechala odfouknout na ulici. I když dopadla přímo do louže, vůbec jí to nevadilo – vždyť je přece utěrka, a tak jen odhodila pár namočených útržků a šla dál. Na rohu ji omámila pestrá paleta barev, které se, světe, div se, daly jíst! A tak zmrzlináře požádala hned o tři z nich, a protože u jedení zmrzliny se ušpinila úplně celá, shodila další vrstvu. Pár utěrek darovala zoufalému pejskaři a dvě i vděčné cyklistce, která si na chodníku právě opravovala bicykl. Terka z toho všeho nadšení rozdávala utěrky všude možně a vůbec si nevšimla, že už na sobě nemá téměř žádné. I o tu poslední se nakonec podělila s malým děvčátkem, které se na ni usmálo z kočárku.

Z Terky tak po chvíli úžasného dobrodružství zůstala na ulici jen štíhlá papírová rolka. Když si to uvědomila, zesmutněla a začala přemýšlet nad tím, jestli přece jen neměla udělat to stejné jako její sestry. Žít opatrněji a v bezpečí kuchyňské poličky. Tak by ještě stále měla všechny utěrky a neskončila by sama na ulici. 

Vtom ji ale z přemýšlení vytrhl malý chlapec, který ji zvedl ze země a vzal do rukou. Už na pohled vypadal jako zkušený mořeplavec, ošlehaný dobrodružnými výpravami a slaným mořským vzduchem. Chytil Terku za jeden konec, přiložil si ji k tváři a jako přes dalekohled přes ni začal zkoumat okolní svět. Chlapec byl z nové hračky nadšený a nadšená byla i Terka. Když už si myslela, že se její dobrodružství chýlí ke konci, začalo se úplně nové, delší a ještě zábavnější. Chlapec-mořeplavec si ji oblíbil, brával ji s sebou na každou výpravu a spolu objevovali celý svět.

Jednoho dne je výprava přivedla přesně do toho okna, ze kterého Terka kdysi vyletěla na ulici. Když se do něj spolu zahleděli, na polici uviděli tři Terčiny sestry, sedící přesně na tom stejném místě, jako když se s nimi Terka před několika týdny loučila. Větřisko z digestoře utichlo, ale jinak svět v kuchyni vypadal přesně tak jako předtím. Zatímco Terčiny sestry se celý čas nepohnuly ani o milimetr, ona díky své zvědavosti a odvaze viděla celý svět a zažila dobrodružství, o jakých se jim ani nesnilo.

Další články

O jaru – oblíbeném ročním období všech kapesníků

Kdo by neměl rád jaro? Probouzí se příroda, dny jsou...

Zjistit více

Očekáváte návštěvu? 7 tipů, jak být dobrým hostitelem

Očekáváte návštěvu nebo připravujete slavnostní oběd pro hosty? Kromě chutného...

Zjistit více