Sněhulák, který se chtěl líbit

Už jste někdy zkusili několik dní po sobě stát nazí ve středu dvora, když je venku sníh? Ani to nezkoušejte. Sněhuláci by vám o tom mohli hodně vyprávět. Tři kopky sněhu naskládané na sebe, nějaké to uhlí a mrkev! Chápete, že jsou nazí? Nejenže jim je zima, ale ještě jsou i vystavení každému na odiv. Hlavně, že mají mrkev.

A potom se v království Ubrouska II. vyskytl sněhulák, který záhadným způsobem dokázal mluvit. Ať už kolem něj prošel kdokoli, mohl si být jistý, že se kousek řeči dostane i jemu. Byla to sranda! Sněhulák si dokázal povídat s každým. Když letěli okolo ptáčci, řekl jim, jaké bude počasí, odkud bude foukat vítr a na co si mají dávat pozor ve vzduchu. Liškám a veverkám vymýšlel hry. Králi zase ukázal, že sníh vůbec nemusí byť nebezpečný. Trochu se bál jednoho vojáka, který vypadal nasupeně a ufrflaně, ale chladný sněhulák obměkčil chlapcovo srdce milým vtipem. Nebo aspoň si ho vyslechl.

Čím déle se věnoval tomu, aby byli všichni ostatní šťastní, tím víc se zamýšlel, jestli si někdo všimne, že je mu zima. Místo rukou měl větve, a proto se nedokázal sám obléct.

„Tady máš šálu, drahý sněhuláčku!“ řeklo jedno děvčátko, když mu kolem krku omotávalo vlněný pás, na kterém se střídala oranžová s červenou. „Ať nám neprochladneš,“ dodalo, a i když vypadal studeně, cítilo, že je mu dobře. Oblíbený sněhulák dostal na rozloučenou vroucné objetí. 

Když si zase jiné děti hrály na schovávanou, schovaly se právě za něho. Tehdy zůstal potichu a neprozradil, že je někdo za ním, jen spiklenecky mrknul. Děti mu jako poděkování daly na křehké větvičky rukavice. Když byl svědkem dvojice zamilovaných, dostal i čepku. 

Nikdo neřekl nahlas, že mu na sněhuláčkovi záleží, ale jejich skutky je prozradily. Sněhového baviče postupně pooblékali a udělali z něho velkého fešáka. Každý takový dar našeho kulatého přítele stále více zahříval. Nebojte, nerozpustí se! V naší pohádce se sněhuláci nerozpouštějí! Spíš naopak mu to dodávalo ještě více chuti do života. Protože čím víc lásky a péče našim přátelům ukážeme, tím déle s námi budou. 

Zpět