Z historie kapesníků

Ať zvednou ruku ti, kdo nepovažují kapesníky za samozřejmost. Jsou přece naším věrným pomocníkem nejen během rýmy. Řeč je však především o papírové jednorázové verzi, která je považovaná za hygieničtější než její látkový předchůdce. Pojďme si ale říct, kam až sahá vznik prvních kapesníků a co zajímavého se pojí s jejich minulostí.

Zase jednou ta Čína

Porcelán, hedvábí, střelný prach, toaletní papír… Číňané opravdu věděli, jak na to. Na světě snad neexistuje inovativnější národ, který by se postaral o tolik objevů. Podle některých historiků jim můžeme připsat i kapesníky. Na hlavách soch z dynastie Čou (od 1 122 př. n. l.) můžeme totiž vidět kus ozdobné látky. Ta měla podle odborníků chránit člověka před sluncem.

O další dochovaný zápis se postaral římský básník Catullus v 1. století našeho letopočtu. Mluví o lněné látce zvané sudarium, což ve volném překladu znamená látka na utření potu. Tyto dobové římské kapesníky se používaly i během gladiátorských her. Jejich vhození do arény znamenalo začátek boje.

Kapesníky následně čekal skok v čase, konkrétně až do poloviny 13. století. Jejich využití bylo podobné tomu čínskému a na tento účel je používali jak Francouzi, tak Angličané. A byli to právě Francouzi, kteří přišli s jiným způsobem jejich využití – na utření slz. Svůj domov našly především na královském dvoře. Král Jindřich II. si nimi dokonce čistil zuby.

Kapesníky byly většinou bílé. Tato barva je považovaná za hygienickou. Navíc dámy, které byly jejich nositelkami, se považovaly za jemné a něžné, což tato barva samozřejmě představuje. Barevné kapesníky měly pouze dekorativní charakter.

Podle některých historických záznamů kapesníky zpopularizovala francouzská královna Marie  Antoinetta. Ta prý po příchodu do Francie se svým manželem a budoucím následníkem trůnu neustále plakala steskem po domově (Rakousku) a používala při tom, jak jinak, kousek látky odtržený z jejích šatů a spodního prádla.

Kapesníky jako důvod k žárlení

Kapesníky jako módní doplněk na sebe nenechaly dlouho čekat. Kombinovalo se hedvábí s benátskou krajkou, případně se zlatými a stříbrnými výšivkami. Staly se tak cennými, že se dokonce odkazovaly v poslední vůli. Na konci 17. století byl s kapesníkem viděn už téměř každý člověk v západní Evropě nehledě na pohlaví. A v dalším století získal i nové využití – dámy ním například mávaly na pozdrav při různých společenských akcích.

Na mnohých dobových obrazech je možné vidět kapesníky jako módní doplněk. Nacházejí se v rukách urozených, ale i neurozených dam. (Zdroj obr.: the-athenaeum.org, gogmsite.net)

Kapesník se dokonce stal i příčinou vzniku žárlivosti. Narážíme na slavného Othella od ještě slavnějšího Shakespeara. Pamatujete si tento příběh?

Othello daruje své manželce Desdemoně kapesník, který zákeřný Jago podhodí Cassiovi.  Jago zároveň Othellovi namluví, že ho jeho žena podvádí – k tomu už není potřeba nic víc.  Othello Desdemonu uškrtí a když zjišťuje, že šlo jen o Jagovy intriky, probodne se a umírá. Snad v opravdových dějinách nebyly kapesníky nikdy důvodem k takové tragédii.

Věděli jste, že… ?

Když už zmiňujeme tu tragédii… V minulosti existovaly i tzv. smuteční kapesníky. Ty byly spíše jednoduché, bez přehnaného zdobení. Zásadou však bylo, že musely mít černý okraj.

Nová konkurence na jedno použití

Historie papírových kapesníků se začala psát během 1. světové války. Americká společnost vyvinula produkt s názvem cellucotton, což měla být náhrada za bavlnu, které bylo v té době nedostatek.

Primárně cellucotton sloužil vojákům místo ručníků při provádění hygieny a na ošetřování jejich ran. Následně je marketingoví pracovníci začali propagovat jako produkt na odstraňování make-upu, který se s oblibou začal využívat hlavně v hollywoodských kruzích. Ale byli to samotní spotřebitelé, kteří začali používat tyto papírové ubrousky jako praktického pomocníka během rýmy. V roce 1930 tak začíná éra používání papírových kapesníků jako produktu, který je určený především na smrkání.

Na trh postupně přišly i barevné nebo vícevrstvé kapesníky, s potiskem, i v kartonových obalech. Velmi žádané (i na českém trhu) jsou dnes kapesníky obohacené o balzámy, například z avokádového nebo bambuckého másla, které jsou jemné k pokožce. Popularitu nabírají i parfemované kapesníky – na pultech naleznete kapesníky s něžnou ženskou nebo decentní mužskou vůní.

Kapesníky s výtažkem z bambuckého másla, ale i s dalšími balzámy a vůněmi jsou dnes běžně dostupné spotřebitelům. Stejně tak i mnohé obalové variace, v kterých se zrcadlí dobové trendy.

Věděli jste, že… ?

Věděli jste, že v Československu jsme si zažili papírovou krizi? Rok před sametovou revolucí vypukl v Harmaneckých papírnách požár. Ten způsobil obrovský výpadek na pultech po dobu asi 3 týdnů. K běžně nedostatkovému zboží jako banány a jogurty se přidaly i toaletní papíry, ubrousky nebo papírové kapesníky.

Všestrannost a praktičnost

V současnosti spotřebuje jeden Západoevropan údajně přibližně 200 papírových kapesníků ročně. Tím, že je máme vždy po ruce, nacházejí využití vskutku v mnohých situacích přes den – nejen, že do nich smrkáme, ale často také poslouží jako náhrada za ubrousek, ručník, hadřík nebo dokonce toaletní papír. Kromě toho se dnes nabízejí v různých designových obalech, a tak se staly pro mnohé nejen praktickým pomocníkem, ale i módním doplňkem.

Zpět